Nebe a peklo.
Posted: Tue May 16, 2023 7:50 am
Muž a jeho pes šli po silnici.
Když procházeli v blízkosti obrovského stromu, do obou udeřil blesk.
Muž si však nevšiml, že už opustili tento svět, a dál putoval se svým zvířetem.
"Někdy mrtví potřebují nějaký čas, aby si uvědomili svou novou situaci..."
Cesta byla velmi dlouhá, vedla do kopce i z kopce, slunce pálilo a oni byli zpocení a žízniví. V ohybu cesty spatřili krásnou mramorovou bránu vedoucí na náměstí dlážděné zlatem, uprostřed něhož stála kašna, z níž vytékala křišťálově čistá voda.
Poutník se obrátil k muži, který bránu hlídal.
"Dobrý den."
"Dobrý den," odpověděl strážce.
"Tohle je krásné místo, jak se jmenuje?" "Ano," odpověděl strážce.
"Tady je nebe."
"Jaké štěstí, že jsme dorazili do nebe, protože máme velkou žízeň."
"Můžete vstoupit a napít se vody, kolik chcete," řekl strážný a ukázal na studnu.
"Můj pes má také žízeň."
"Je mi líto," řekl strážný.
"Zvířata nemají vstup povolen."
Muž byl zklamaný, protože měl velkou žízeň, ale nechtěl pít sám.
Poděkoval strážci a šel dál.
Po dlouhém putování do kopce došli na místo se starou bránou, která se otevírala na stromy lemovanou cestu z udupané hlíny.
Ve stínu jednoho ze stromů ležel muž s kloboukem zastrčeným do čela a zdánlivě spal.
"Dobrý den," řekl chodec.
Muž přikývl.
"Máme s mým psem velkou žízeň."
"Tamhle mezi kameny je pramen," řekl muž a ukázal na místo.
"Můžete se napít, jak chcete."
Muž a pes se vydali k prameni a uhasili žízeň.
Poutník jim znovu poděkoval.
"Přijďte zase, až budete chtít," odpověděl muž.
"Mimochodem, jak se jmenuje toto místo?" "Ano," odpověděl poutník.
"Nebe."
"Nebe?
Ale strážný u mramorové brány mi řekl, že tam je nebe." "Nebe?" zeptal se.
"To nebylo nebe, to bylo peklo."
Poutník byl zmatený.
"Měl bys jim zakázat používat tvé jméno! Tato falešná informace způsobí mnoho zmatků!"
"V žádném případě. Ve skutečnosti nám prokazují velkou službu. Protože tam zůstávají všichni ti, kterým se podaří opustit své nejlepší přátele," oponoval mu strážný.
