.Buddhismu.
1.
Gautama Buddha učí, že život vzniká v závislosti. Je-li tomu tak, podíváme se na strom. Touha - a úsilí o uskutečnění této touhy - umožňuje semínku růst a vzkvétat, dokud nerozkvete naplno. Buddha učí, že tato touha, tyto hnací síly, se rodí z nevědomosti. A učí, že tato nevědomost je původem veškerého života. Z ní vznikají všechny ostatní následné příčiny (které jsou zase následky), dokud život opět nezanikne. Řetězec "vznikání v závislosti" (pratitja-samutpáda, sanskrt) lze zase aplikovat na veškerý život; neplatí jen pro lidskou existenci. Vrátíme-li se však k počátku tohoto řetězce, k ne-vědění, můžeme si položit otázku, z čeho opět tento řetězec vzniká. Gautama Buddha na jiném místě učí, že lidská mysl si není schopna představit konečnou bezpříčinnou příčinu (zde bychom se mohli ptát, zda je nepředstavitelný i následek bez následků), ale neříká, že tato konečná bezpříčinná příčina neexistuje. Pouze naše představivost je příliš omezená na to, abychom ji mohli vnímat nebo si ji v mysli vytvořit. Nuže, myslím, že jméno pro tuto poslední bezpříčinnou příčinu, příčinu všeho v jednom, je Bůh.
2.
My bytosti, které jsme stvoření, nacházíme mír prostřednictvím praktické cesty tolerance. Cesta nenásilí (ahimsa) Mahátmy Gándhího pro mě neznamená, že člověk bez zpytování svědomí přijme názor druhého za svůj, ale že - věrný Buddhovu slovu o správném názoru - hledá uznání v sobě samém. Druhý může uznat jinou pravdu než my sami; zde nám principy tolerance a lásky přikazují, abychom se snažili sdílet, aniž bychom dominovali, tj. abychom druhého neovládali, ale spíše se ho snažili přesvědčit, aby si zvolil cestu lásky. Ale co je to cesta lásky?
My bytosti, které jsme stvořením, nacházíme mír prostřednictvím praktické cesty tolerance. Cesta nenásilí (ahimsa) Mahátmy Gándhího pro mě neznamená, že člověk bez zpytování svědomí přijme názor druhého za svůj, ale spíše to, že - věrný Buddhovu slovu o správném názoru - hledá uznání v sobě samém. Druhý může uznat jinou pravdu než my sami; zde nám principy tolerance a lásky přikazují, abychom se snažili sdílet, aniž bychom dominovali, tj. abychom druhého neovládali, ale spíše se ho snažili přesvědčit, aby si zvolil cestu lásky. Ale co je to cesta lásky?Praktickým způsobem, jak žít lásku, je postavit se mezi druhé. To neznamená přeceňovat druhého, spíše to znamená uznat, že vlastní poznání je vždy poznáním omezeným - jak dal Gándhí své autobiografii název: Experimenty s pravdou. Můžeme být svobodní ve svém úsilí experimentovat s pravdou a nebrat své mezikroky či výsledky za pravdu jako takovou.
3.
Díky všímavosti v malém, tedy díky všímavosti k těm věcem, které se vám dějí v přítomnosti, díky daru poznání, který je tvořen citem a poměrem, je vám umožněno, abyste budoucí chování učinili Bohu milejší s ohledem na to, co jste poznali v přítomnosti. To je jeden z možných procesů učení. Domnělou "chybou" v přítomnosti je tedy péče o budoucnost. To však funguje pouze při uplatnění buddhistického motivu všímavosti. Bdělost je jen jiné slovo pro připoutanost lidské mysli k tady a teď. Tady a teď mysli implikuje - jako motiv mindfulness - myšlenku zostřeného vědomí. Cílem této kontemplace je rozpoznání "já jsem".
